5.Kapitola - Svatba
Bylo 1. sepna a Harry vstal o něco dřív než obvykle. Chtěl si ještě zaběhat než pro něj příjde řád.
Nevěděl kdy přijdou, ale tušil kdo. Kinsley se před třemi dny zranil, když ustupoval před jedním mudlou do stínu, až zapadl hluboko do trnitého keře. Než se od tam tud dostal, byl celý potrhaný a tekla mu krav. Přemístil se a už se na hlídce neukázal. Nahradil ho Lupin.
Taky se neukáže Tonks. Bavil se v duchu Harry. Ta zakopla o jakýsi kořen tak nešťastně, že s žuchnutím spadla na zaparkované auto na ulici. Naneštěstí mělo alarm a jelikož byl bílí den, nemůže se zde už ukázat.
Asi v poledne si pro něj přišel Moody s Lupinem. Vzali si ho mezi sebe a přemístili se do ústředí řádu.
,,Harry!" Křikla od někud Hermiona a pověsila se mu na krk.
,,Ahoj Hermiono jak se máš? Ahoj Rone." Pozdravil kamarády. Jemně se vymanil z objetí kamarádky.
,,Tak jak bylo a co jste dělali?" Vyptával se jich cestou do pokoje.
,,Bylo fajn. Dodělávali jsme tady úklid a tak. Jo a Kratura schoval většinu krámů k sobě. Měl by sis s ním promluvit, některé z nich jsou opravdu nebezpečné." Ujal se slova Ron.
,,Nevšímej si ho, rád přehání. Půjdem na objed?" Hájila starého skřítka Hermiona. Chlapci se jen na sebe významně podívali a vydali se do kuchyně.
Dole u stolu se vřele pozdravil s ostatními Weisleiovi včetně snoubenců Bila a Fleu. Jen Giny byla trochu ostýchavá. Asi neví, jek se ke mě má teď chovat. Harry se na ni usmál a pustil se do jídla.
,,Už máte pevné datum?" Promluvil k snoubencům chlapec, který přežil.
,,Plánujeme svatbu na pětadvacátého." Usmál se Bil a políbil svou nastávající. Harry se na ně zakřenil.
Po jídle se vydal do pokoje. Neměl co dělat, vše bylo už uklizené. Vzal si knihu bílé magie a s pomocí pamatovacího kouzla se pustil do čtení. Dlouho mu to ale nevydrželo. Přišli za ním Ron s Hermionou.
,,Tak co máš v plánu?" Šel rovnou k věci zrzek.
,,Jít do Bradavic dokončit školu a . . .
,,Ale Harry, co viteály?" Skočila mu do řeči Herm.
,,Neboj musím přece nejdřív něco umět, jinak nemám moc šancí."
,,Harry má pravdu Hermiono, musíme se ještě učit." Zastal se kamaráda Ron.
,,Tak dobře, budeme se učit, ale nejen z učebnice že?" Ujistila se dívka. Harry přisvěčil a změnil rychle téma. Kdyby jen věděli co dělám po nocích, asi by mě prokleli.
Ráno vstal podle svých zvyklostí v 5 hodin. Všichni ještě měli půlnoc a tak v klidu na schodech uvažoval čím si nahradí běhání.
Nemůže přece jen tak vyjít z domu, někdo by ho mohl vidět. Koukl se dolů o dvě patra níž, pak nahoru. Rozzářili se mu oči a s plácnutím do čela prolomil ticho ve spícím domě.
,,Mám to, párkrát si zaběhnu ze schodů a do schodů." Za čtvrt hodinu ho opustil veškerý elán. Stěží se doplazil do sprchy a pustil na sebe proud vody. To bych nikdy neřekl, že to bude taková fuška.
Bylo ještě brzy, tak se rozhodl zajít za Kraturou.
,,Pán se vrátil." Uvítal ho skřítek. ,,Pán měl zůstat u mudlovských šmejdů a ne tu kazit vzduch." Brblal si pod nosem. Harry si toho nevšímal.
,,Musím si prohlédnout tvé věci Kráturo. Můžeš si je nechat, až na pár věcí, které se mi budou zdát nebezpečné."
,,Jak pán poroučí." Poklonil se uctivě a popošel dál. ,,Pán chce vypadat čestně, ale mi mu to stejně nevěříme." Harry jen zakroutil hlavou a vydal se k hromádce harampádí u zdi.
Pochyboval, že by sem dovolil komukoliv vejít kromě něj. Po chvíli stuhl, nevěřil svému štěstí. Kousek od něj ležel zlatý medailon vyrytým Z. To snad není možné, takže tajemný R.A.B byl Síriusový smrtijedský bratr!
,,Děkuji Kraturo, vše si nech, kromě tohoto medailonu. ten si vezmu já." Kývl na skřítka a vydal se do kuchyně.
,,Pán bude asi čestný, uvidíme, uvidíme." Brblal si skřítek.
Ve svém pokoji si sedl na postel a zalistoval knihou bíle a černé magie. Po chvíli našel článek nadepsaný:
Viteál je...
To mě nezajímá, vím že to je kus duše toho plešouna.
...Viteál lze stvořit...
To taky ne
...Viteál lze uchovat...
Tak to mě už štve, kde je jak ho mám zničit?
...Viteál zničíte...
No konečně. Páni Finiteredictobombarda, tak rači mimo dům, to bude pecka.
Schoval si medailon do kapsy s tím, že ho později zničí. Další dny probíhali ve stejném duchu. Ráno si zaběhal po schodech, procvičil se, posnídat a pak s přáteli hrál šachy, řachavého petra, nebo si jen tak povídali, nebo se učit.
Jak se blížilo datum svatby, celé Doupě bylo v mírném chaosu. Paní Wesasleyová dávala příkazy a instrukce na všechny strany.
Harry se držel dál. Ty tamto, ty ono. Pání pěkný chaos. Ještě že nemusím kolem příprav nic dělat. Chudák Herm, ale jak říká paní Weasleova, je to ženská starost.
Nastal den D, hodina H, minuta M, a sekunda S.
,,Milí svatebčané, sešli jsme se zde, abychom ... (No dál už to znáte ne?)
...Nyní můžete políbit nevěstu." Bil přiblížil své rty k Fleu a políbil ji. Všichni začali jásat. Štěstí jim, ale netrvalo dlouho.
Zrovna když Bil krájel dort na zahradě před Doupětem, ozvala se rána od přemístění. Uprostřed vyděšených svatebčanů stálo 25 smrtijedů.
Zavládl chaos, jen málo kdo měl u sebe hůlku. Tohle nikdo nečekal.
,,Náš pán si nepřeje, abyste byli šťastni." Promluvil jeden z nich a seslal na novomanžele smrtící kletbu.
Bil s Fleu se skáceli k zemi mrtví. Rozpoutal se boj, vztek svatebčanům dodal sílu a odvahu.
Harry byl šokován. Pak ho popadl vztek, načeš dostal nápad. Zalezl pod stůl, myslí si přivolal hůlku s pírkem pegase, hábit a neviditelný plášť. Přehodil přes sebe neviditelný plášť a přešel doprostřed kruhu smrtijedů.
Vše se událo tak rychle, že uběhla snad minuta od doby co se schoval pod stůl. Obklopen smrtijedy kteří si ho nevšimli vytáhl viteál, který naštěstí nosil u sebe, aby na něj někdo náhodou nenarazil.
Položil na zem medailon a pronesl změněným hlasem. ,,Finitereductobombarda." bleskurychle se přemístil trochu stranou a sledoval, co se bude dít.
Medailon se černě rozzářil a vybuchl mocnou ránou, až se zem otřásla a okna Doupěte se rozsypala. Hodil neviditelný plášť do nedalekého keře a šel do prostřed sténajících smrtijedů a čekal, až se prach usadí.
Po chvíli šlo vidět 25 smrtijedů, sténajících na zemi. Ti co byli blíže ohnisku výbuchu viteálů byli těžce zraněni, ostatní lehce. Uprostřed nich stála postava v černém plášti lemovaném zlatočerveně.
,,Je mi líto, že jsem nepřišel dřív." Promluvil smutně z pod kápi k překvapeným svatebčanům Harry a přemístil se pryč.
A tak skončila svatba pohřbem.