6.Kapitola - Spojka v Bradavicích
,,Kravské mléko, pcha! Ještě jednou budu muset potají dojit někde krávu, tak se na to vykašlu, nejsem nějaká dojička!" Brbral si Sírius cestou do svého domu.
Věšel do dveří svého stále prázdného domu. Zamířil do obýváku a strnul. Na zemi ležel chlapec s jizvou na čele a na jeho rameni ohniví dráček.
Co se stalo? Nevím, odpověděl mu v mysli Oheň, slétl jsem dolů, abych Harrymu řekl, že Peruť už usnul a našel jsem ho tu.
Sírius přiklekl ke kmotřenci a prohlížel si ho. Nic zvláštního na něm nenašel a tak jim zatřásl.
,,Prober se!? Jsi v pořádku, Harry?"
,,Hmm? Jo dobrý." Posadil se namáhavě Harry, ale stále si mnul jizvu.
,,Co se stalo?"
,,Má vztek." Odpověděl kmotrovi jednoduše.
,,Kdo má vztek?" Nechápal stále Tichošlápek.
,,Voldemort, přece jsem ti o tom našem spojení říkal, teď hodně zuří, protože nemá možnost dostat se k té věštbě."
,,To tě lituji, je ti líp?"
,,Jo neboj, jsem v pořádku Síriusi. Zalhal Harry a postavil se, mírně se zakymácel, ale Sírius si toho nevšiml, šel totiž do kuchyně přichystat mléko.
,,Lháři, neměl by si mu takhle lhát. Obvinil Harryho Oheň.
Nech toho nejsi mé svědomí. Obořil se na draka nevrle. Právě, že teď jsem a netěž se, že mi budeš taky číst myšlenky a pocity, nemusí se ti to povést. Odbyl ho dráček.
Buď ticho Ohni! Naštval se Harry, další svědomí opravdu nepotřeboval. Naštěstí se vrátil Sírius s flaškou mléka pro Perutě a ukončil tak jejich dohadování.
,,Na tady to máš Isegrime, další mléko už vyčarujeme z toho prvního, už se mi fakt nechce dojit nějakou krávu."
,,Isegrime?" Otázal se zvědavě a vzal si od kmotra flašku s mlékem.
,,No, to je tvoje nová přezdívka. Vymyslel jsem ji cestou domů. Nemůžeme se přece před smrtijedy a Fénixovým řádem oslovovat jmény, hned by uhodli kdo jsou ti muži v pláštích. Navíc se to hodí k tvé přeměně, Isegrim je v německých zvířecích bájí vlk."
Dobrí nápad Sírie a Harry ti může do zítřka vymyslet taky přezdívku. Pochválil staršího kouzelníka dráček. Už otvíral tlamičku aby pokračoval v monologu, ale najednou se odteleportoval k pagasovi. Chlapec se koukl na kmotra, ten jen pokrčil rameny, že taky nechápe drakovo chování.
Vtom se otevřeli dveře a dovnitř vešly pan a paní Wesleyovi s dětmi.
,,Ahoj." Pozdravil je Harry a schoval si flašku(ferneta) za záda a Sírius nahodil úsměv. Wesleyova rodina je pozdravila a poté co Artur s Moly odešly do kuchyně se k nim přidal Ron, Hermiona a Ginny.
,,Ahoj, kde jsi byl? V noci jsme tě neviděli." Vyptávala se starostlivě Ginny.
,,Ale uklízel jsem se Síriusem a usl u něj."
,,Tak to se máš, ale propásl jsi nákupy." Poplácal Harryho po zádech Ron.
,,Neboj, někdo mi určitě nakoupí."
,,Nechceš jít s námi do pokoje? Do večera máme volno." Nabídla mu Hermiona.
,,Určitě, ale ještě si něco musím zařídit." Vymluvil se Harry stále schovávaje flašku za zády. Jeho kamarádi si toho patrně nevšimli, ale Ginny si ho podezřívavě prohlížela. Měla dojem, že zahlédla něco podivného.
,,Dobře, čekáme tě u mě. Pojď Ginny." Zachránil ho Ron. Harry si oddichl jakmile zmizeli na schodišti.
,,To bylo o fous. Dej si pozor Harry, Ginny něco tuší." Varoval ho kmotr.
,,Já vím neboj, dám." Ohni? Zavolal draka v duchu.
Ano? Zhmotnil se mu na rameni dráček.
Vem mě prosím za Perutěm, myslím , že bude Ginny číhat na schodišti. Je chytrá.
Jasně. A už byl Harry v místnosti přetvořené v překrásný palouček, kde mělo útočiště pegasí mládě.
,,Ahoj prcku, ty už nespíš?" Promluvil k hříběti ležící v trávě.
,,Ahoj, Oheň mi vyprávěl o tvé přezdívce, líbí se mi. Nemáš něco k jídlu?"
,,Neboj, tady je mléko."
,,Děkuji Harry." Chlapec si k hříběti přiklekl a začal ho krmit z flašky. Po jídle mu položil ležící pegas hlavu na nohy a usl. Jen spi, spánek ti pomůže. Pomyslel si Isegrim a hladil ležící mládě po boku.
Měl bys jít za přáteli. Ozvalo se jeho svědomí v podobě ohnivého draka.
Já vím, jen chvíli než bude tvrdě spát. Má toho za dnešek dost, vždyť mu umřela máma. Potřebuje mít někoho u sebe než usne. Promiň Ohni, jestli jsem na tebe někdy hnusný. Isegrim v pokoji ještě chvíli byl a pak tam zanechal draka na stráži.
Sám se vydal do Ronova pokoje. Vešel a nevšímal si Gininých zkoumavých pohledů.
,,Představ si Harry, všude se mluví o těch zničených věštbách." Přivítal ho Ron.
,,Vážně, to je zajímavé."
,,Jo, a celý řád je kvůli tomu na nohou. Nemůžou přijít na to kdo jsou ti dva." Přidala se Hermiona.
,,Nevýš o tom něco?“ Mrkla na něj Ginny.
,,Ne nemám sebemenší tušení." Podíval se ji pevně do očí Harry. Ginny jen pokrčila rameny a myslela si svoje.
,,Co myslíte, kdo to na odboru záhad byl? Museli být dobří, že utekli biztrozorum." Přeslechl otázku mladší sestry Ron. Toto téma jim pak vydrželo dost dlouho a když je omrzelo začali hrát Řachtavého petra.
Tak probíhalo několik dní. Do poledne, když jeho přátele uklízeli v domě, Harry se Síriusem cvičili kondici, kouzlili, pak trávil Harry zbytek času u Perutě a Ohně. Odpoledne si potom společně s přáteli povídali nebo hráli různé hry.
Často také prováděli dospělému osazenstvu domu různé lumpárny společně s Fredem a Georgem. Sírius sice od draka věděl, kdo ty lumpárny provádí, ale nikdy je neprozradil. Harry mu byl za to vděčný a tak kolikrát ostatním zabránil něco mu provést.
Až jednou přišly dopisy z Bradavic. Harry tušil co v nich bude, prefetské odznaky. Přidal se k všeobecnému veselí a blahopřání. Večer se v kuchyni konala menší oslava. Harry pomohl opět dvojčatům s uskutečněním obchodu s Mundgudusem a celkově tak proplouval společností.
Zato Sírius se viditelně bavil. Povídal si se členy řádu Kingsleym, Lupinem a dalšími .
Pak se k Harrymu přichomítl Moody a podal mu starou fotku řádu. Přitom mu o ni něco říkal. Harry však nevnímal co. Dobře věděl kdo na té fotce je.
Chvíli si ji prohlížel a pak se podíval na Moodyho. Kdybys tak věděl s kým mluvíš. Já tě dostal. Štěstí, že neumíš číst myšlenky, když už dokážeš vidět vše. No skoro vše, něco v horním patře ti pořád uniká. Harry poděkoval a šel najít Rona s Herm.
,,Dobrý lidi?" Došel k nim.
,,Jo Harry v pohodě, já jsem tak ráda, ani nevýš jak." ,,To já taky Hermiono, moc ti to přeji budeš dobrý prefekt." Ani nevíš jak. Pomyslel si v duchu a pak se obrátil na Rona.
,,A ty buď v pohodě, stejně nadělám moc potíží.“
,,Skvělá řeč Harry, takhle se nám líbýš.“ Vynořili se odněkud Fred a George.
,,Jo vem si z něho příklad Rone." Škádlil bratra Fred.
,,Nechte toho!" Bránil se rozmrzele Ron.
Když bylo po všem a všichni už spaly. Vytratil se Harry ze společného pokoje a šel za Ohněm a Perutěm, oba už spali.
Jelikož je nechtěl budit, proměnil se ve vlka a lehl si k nim. Podoba vlka mu byla milejší než pegase. Takhle je našel brzo ráno Sírius. Chvíli si prohlížel tři tulící se zvířata k sobě, položil na zem flašku s mlékem a odešel.
Perutě vždy krmil Harry a výhodou bylo, že už malý pegas začal jíst i něco jiného. Brzo se tedy bude odstavovat. Všichni tři takhle poklidně ještě chvíli spaly, ale pak je něco vyrušilo.
Výkřik. Někdo vyrazil z pokoje po schodech dolů. Harry se vzbudil, rychle vyskočil na nohy a zamířil už v lidské podobě za neznámým.
Dohonil ho až v půli schodiště, byla to Ginny. Harry ji popadl za ruku a prudce ji k sobě otočil.
,,Co se děje Gin?"
,,Tam, tam nahoře je pegas!" Vyhrkla na něj.
,,Vážně to není možné." Nevěřícně kroutil hlavou Harry. Potřeboval ji nalákat do nějaké místnosti, aby ji vše vysvětli, tady je mohl někdo poslouchat.
,,Tak já ti to ukážu!“ popadlo ho pro změnu teď Ginny za ruku a táhla ho zpět nahoru. To přesně Harry chtěl. Jakmile byli v pokoji tiše za sebou nenápadně zavřel dveře a zamkl je.
,,Já nic nevidím."
,, Ale jo koukej." Ukázala mu stojícího pegase s dráčkem na zádech. Peruť za tu dobu co byl s Harry značně povyrostl, už mu byl v kohoutku poramena.
,,Stále nic nevidím Ginny, protože tu něco chybí." Vážně se na ni podíval Harry.
,,Ty mi věříš?" Otázala se, což znělo blbě, když měla před sebou ty dva.
,,Ano věřím, protože já jsem ten chybějící." Nato se změnil na vlka a čekal na reakci. Ginny k němu v němém úžasu přistoupila a pohladila si ho.
,,To není možné, jak?"
,,Vše ti vysvětlím, ale nesmíš to nikomu říct jo?" Proměnil se zpět Harry.
,,Tak jo, stejně mi na tobě včera něco nesedělo." Sedla si na zem Ginny a pozorovalo Harryho, který si vzal hlavu Perutě do klína a začal ho krmit.
,,To ti věřím došlo mi, že si na tebe budeme muset se Síriem dát pozor."
,To si piš." Prohlížela si dál Harryho, který měl na rameni ohnivého draka. Byl to krásný pohled a Ginny cítila, že se do něj zamilovala ještě víc než kdy dřív. Kašle na Hermioninu radu najít si i jiného přítele, aby v něm případně vzbudila žárlivost. Teď už to nešlo.
Harry se pustil do vyprávění, řekl ji vše, až na pár drobností.
Taky jsi ji mohl říct, že jste spolu chodily. Ozvalo se mu v hlavě jeho svědomí s názvem Oheň. Ty se do toho nepleť. Byla by ráda. Ticho!
,,To je ohromné Harry a co ostatní, řekneš jim to?" Zeptala se rudovláska a pozorovala teď spokojeně spícího pagase.
,,Ne jediní kdo to bude vědět kromě mě a Síria jsi ty. Má to výhodu, budeš naše spojka ano?"
,,Jak spojka?" Nechápala dívka.
,,Sírius otom ještě neví, ale já nebudu letos ve škole stále. Teď, když je zničena věštba začne Voldemortova hrůzovláda dřív a my musíme jednat."
,,Chci s tebou.“ Nedala se dívka, chtěla být se svojí láskou.
,,To nejde Ginny, ale jak sem řekl, budeš naše spojka ano? Kdybychom zmizeli, budu ti posílat Ohně se správami." Mrkl na ni Harry.
,,Jasně." Přitakala.
Harry se postavil, nabídl ruku Ginny a poté co ji pomohl vstát sešli spolu ruku v ruce do kuchyně na snídani.