12.Kapitola - Viteály
Dalšího dne se Isegrím probudil brzy.
,,Ahoj." Mrkl na něj Peruť, který ležel opodál.
,,Ahoj." Usmál se Isegrím. ,,Sírius ještě spí?"
Ano, mám ho vzbudit? Ozvalo se Isegrímovi v hlavě.
Ne, počkej, já ho vzbudím. Ďábelsky se usmál mladík.
Přešel k posteli, kde pohodlně ležel nic netušící Risatero. Naklonil se nad něj, Aquariesato, z jeho hůlky vyšel proud vody, který zmáčel staršího kouzelníka.
,,Co se děje?" Prskal zmateně zmáčený muž. Isegrím se začal strašně řechtat. Rychle se otočil a v podobě vlka vyběhl z jeskyně ven.
,,Ty!!" Zařval za ním již probuzený Risatero, prudce vstal a vyběhl za Isegrímem v podobě černého psa. Nějakou dobu se honili a když už ho Risatero skoro měl změnil se Isegrím ve statného pegase a uletěl mu před nosem.
,,Počkej až se vrátíš!" Zavrčel za ním již v lidské podobě kouzelník. Isegrím si létal po okolí asi půl hodiny a pak se obezřetně vrátil spět do jeskině.
,,Dobrý?" Koumavě se podíval na kmotra při vstupu.
,,Ale jistě." Kývl hlavou tázaný, pak vstal.
,,Měl bys už poslat Ohně za Brumbálem, už je deset hodin."
,,A kde je vůbec Oheň?" Hledal svého draka pohledem mladík.
,,Zaletěl si na lov, ale klidně si ho zavolej."
,,Díky Risatero."
Ohni?
Ano Harry? Zhmotnil se mu na rameni drak. Isegrímem to nai nehlo, byl na to totiž zvyklí.
Zaleť prosím pro Brumbála a Snape ano? Drak zmyzel.
,,Fajn, za chvíli tu budou."
,,Počkáme." Přisvědčil Risatero. Po chvíli se v místnosti zatetelil vzduch, pak se objevila ohnivá koule, která se zvětšovala. Pak z ní vystoupil Snape a Brumbál s Ohněm na rameni. Isegrím se usmál. Bylo to na něm vidět, protože dnes neměli na sobě své hábity.
,,Vítáme vás."
,,Co potřebuješ Harry?" Obrátil se na něj Brumbál.
,,Nejdřív se prosím posaďte." Vybídl je Risatero. Návštěva se posadila a pak Isegrím pokračoval.
,,Tedy." Odkašlal si. ,,Myslel jsem …"
,,Vy jste myslel." Neodolal s ironií v hlase Snape. Isegrím se na něj škaredě podíval a pokračoval.
,,Myslel jsem, že bychom dnes zničili zbývající viteály. Pak bychom měli zbytek času zaplnit přípravou na nadcházející bitvu. Nemýlím se, když řeknu, že upozorníte jiné země, že se chystá poslední bitva." Podíval se na Brumbála.
,,Ne nemýlíš se Harry, pokračuj."
,,No bylo jich sedm, deník je zničený a medailon Salazara Zmizela taky. Teď bychom si rozdělili ty ostatní."
,,Který mám já?" Zajímal se Risatero.
,,Ty si vezmeš ten co je v Temově bývalém sirotčinci. Profesore Brumbále, vy byste si mohl vzít prsten, stejně jako v budoucnosti, najdete ho v Rojvolově domu. Profesor Snape si vezme na starost Naginyho, určitě budete vědět, kdy je nejvhodnější doba ho zabít, ale raději těsně před bitvou."
,,A ty Harry?" Zeptal se ho Brumbál.
,,Já si vezmu ten v Godrikově domu, pochybuji, že byste se k němu dostali, hlídají ho mimo jiné hadi a já jako hadí jazyk si s nimi spíše poradím."
,,A co hlídá naše viteály?" Spovídal ho Risatero. Na toto téma se nikdy moc nebavili.
,,No, Sírius u tvého je pár nemrtvých, nějaký ten moskomor a musíš si dát pozor až se budeš vracet. Budou se bortit stěny. Vy pane řediteli se hlavně snažte vůbec se vašeho viteálu nedotíkat holou rukou. Začala by vám černat a postupně byste umíral. Ovšem o tom jsem už jednou mluvil." Brumbál přitakal.
,,Nezapomeňte, že se tam nikdo z vás nebude moct přemístit, lze to pouze tam, kde se objevíte na začátku." Varoval je.
,,Profesore, jak je to teď s Nagínym?"
,,Voldemort ji má stále u sebe, akorát když jde na nějakou akci tak zůstavá v sídle."
,,To je pochopitelné, má o ni velký strach. Kdyby se jí něco stalo byl by nahraný."
,,Takže ví, že někdo de po viteálech?" Zhrozil se Risatero.
,,Nemusíme se bát. Zatím to neví, vůbec si nedokáže představit, že by to někdo zjistil, ale o Naginiho se bojí. Mohla by kdykoliv během boje ,,náhodou“ umřít."
,,Nikdo by to ale nepoznal." Namítal Risatero. Snape je s chladnou maskou poslouchal.
,,Zničení viteálu doprovází rána a vše v okruhu zčerná, takže hrozí, že si toho někdo všimne." Vysvětloval trpělivě Isegrím.
,,Profesore?" Podíval se na Snapa Isegrím. Chtěl věděř, kdy má v plánu zabít Nagíny.
,,Počkám až na poslední bitvu. Sídlo bude prázdné, Pán zla ji jistě povolá až si bude jist, že ji nic nehrozí. Takže zůstane sama." Pochopil profesor lektvarů co chce Isegrím vědět.
,,Fajn, můžeme tedy vyrazit. Pak se sejdeme zde a půjdeme je společně zničit." Rozpustil shromáždění Isegrím. Všichni přítomní vstali a přemístili se. V jeskyni zůstal pouze Snape s Perutěm.
Harry se objevil před skoro rozpadlým domem, vešel a hned zamířil dál. Prošel pár chodbami, vyřídil pár moskomorů, nemrtvých, až se dostal k hadům. Během chvilky si s nimi poradil a už byl před domem s viteálem v ruce.
Pak se neslyšně přemístil, objevil se v jeskyni, kde seděl Snape na židli s Peruť stojícím kousek od něj. Zřejmě si o něčem povídali.
,,Harry, jak to vyšlo?"
,,Skvěle." Usmál se na pegase Isegrím a položil na stůl šerpu.
Nějaké potíže? Zajímal se nedaleko stojící Oheň.
Ne, vše proběhlo hladce.
Zato Risatero neměl tolik štěstí. Také u něj vše probíhalo hladce, dokud se ovšem nedotkl viteálu. V tu chvíli se místnost otřásla, pak se začali hroutit stěny všude kolem Risatera. Ten na nic nečekal a rozběhl se k východu. Nestihl to však. Těsně před ním východ zasypala hromada kamení a sutin.
Sakra, co teď? Risatero se prudce se otočil a chtěl najít jinou cestu, ale také za ním se v tu chvíli zbortil strop a uzavřel ho v pasti. Kruci, jsem v háji, co teď?
Ohni! Napadla ho spásná myšlenka, nic se však nestalo. Sbohem světe.Začal se loučit se světem Risatero když viděl praskající strop nad sebou, tedy spíš slyšel, protože kamení kolem něj zavalilo jakékoliv světlo v dohledu.
Pak v té tně cosi zazářilo. Risatero se s nadějí otočil. Oheň! Přecejen přišel. Zavískl si a zamířil k zhmotňujícímu se drakovi. Mezitím v jeskyni panovalo ticho. Snape seděl u Perutě a Harry v rohu jeskyně stál opřený o stěnu s Ohněm na rameni. Pak zničehožnic Oheň zmizel. Isegríma to neznepokojilo, přece je ten drak svobodný. Za nějakou dobu se však drak vrátil i s Risaterou.
,,To potřebuješ cestovní hlídku?" Smál se mu Isegrím.
,,To víš to jsou ty dnešní vymoženosti." Uchechtl se příchozí a položil viteál na stůl k tomu prvnímu. Po chvíli se k nim přemístil usmívající se Brumbál. Přistoupil ke stolu a s kapsy svého modrého hábitu se stříbrnými hvězdami vytáhl cosi zabalené v hadru. Položil hadr i s jeho obsahem na stůl a rozbalil to. Byl to prsten.
,,Tak jsme tady všichni, nepůjdeme do lesa?" Otázal se jich Risatero a ve psí podobě vyběhl z jeskyně." Venku na ně čekal. Isegrím na nic nečekal.
,,Windghadium leviosa." Nechal před sebou levitovat viteály a s ostatními zamýřili do Zapovězeného lesa. Tam dorazili na mýtinu, kde už Risatero zničil medailon a společnými silami se zbavili i těchto zlomků duší Lorda Voldemorta.
,,To bychom měli." Prohlížel si zčernalou zem kolem sebe Brumbál.
,,Teď jen zbývá se připravit na bitvu." Pronesl Severu Snape.
,,Harry, nechceš se na hradě připravit na bitvu?" Lákal jej Brumbál.
,,Ne, budeme tady cvičit, všichni na hrad nemůžeme, hlavně Peruť, je příliš nápadný a já ho samotného nenechám." Vymlouval se Isegrím. Vůbec se mu na hrad nechtělo. Potkal by tam Ginny a ona by ho přemlouvala. Ne raději bude tady cvičit.
,,Jak myslíš, ale kdykoliv bys změnil názor, jsi vítán."
,,Děkuji." Kývl Isegrím a díval se za mizejícíma kouzelníkama před sebou.
,,Jsme sami." Oznámil mu Risatero po chvíli.
,,Jako bych to nevěděl." Ušklíbl se Isegrím.
,,Co chceš trénovat?"
,,Kondici, let a souboje."
,,Ne, víš jak to se mnou dopadá když s tebou bojuji?"
,,Ne jak." Dělal nevědomého Isegrím.
,,Končím rozpláclý na zemi, jsi lepší kouzelník než já."
,,To ale Voldemort taky Sírius."
,,Pravda tak dobře budu tvůj obětní beránek." Povzdechl si Tichošlápek.
,,Díky." Usmál se Isegrím a zamířil do jeskyně, chtěl si jít lehnout, neboť už byla jasná noc plná zářivých hvězd.
,,Nebude to mít lehké." Říkal právě Peruť Risaterovi před jeskyní.
,,Já vím, ale věřím že to zvládne, pomůžeme mu se připravit." Pegas jen kývl hlavou a společně s Risaterou se koukali na hvězdy dlouho do noci.