11.Kapitola - Boj o Azkaban
Objevil se tam Fox, Harryho popadlo neblahé tušení, převzal cedulku z fénixovy nohy a skutečně. Voldemort zaútočil na Azkaban.
Poté co se trochu uklidnil, pustil se znovu do dopisu.
,,Co tam stojí Isegríme?" Strachoval se Risatero, vůbec se mu nelíbil výra na kmotřencově tváři. Přistoupil k němu s Perutěm blíž.
,,Voldemort táhne na Azkaban, ještě máme trošku času. Musíme se sejít s Brumbálem."
Dobře, jsme připraveni Isegríme . Ozvalo se mladíkovi v hlavě.
Ty ne Ohni, koukni se na sebe, ještě doutnáš. Odmítl ho Isegrím.
Ale to nejde, budu se vám hodit.
Ne, jsi teď bezmocný, je to nebezpečné. Chlácholil stále více rozlobeného draka Isegrím.
Jdu s vámi. Naštval se drak ještě víc až celý vzplál mocným plamenem. Takhle moc snad ještě nikdy nehořel. Isegrím byl ohromen.
Skvěle Ohni, čím víc zuříš, tím jsi mocnější. Pochválil draka a obrátil se k Peruťovi.
,,Ale ty nepůjdeš, jsi ještě malý a už tak jsi se příliš vyčerpal."
,,Jdu!" Dupl si rozlobeně kopýtkem pegas.
,,Ne! Něco se ti stane." Protestoval mladík a obrátil se na Risatera.
,,Já jdu s vámi." Postavil se ze srandy do bojového postavení jeho kmotr. Isegrím se uchechtl.
,,Tobě to nemůžu zakázat, jsi dospělý." Sírius se usmál.
,,Já vím, ale Peruť jde s námi. Může je rozptýlit bouřkou."
,,Ale Risatero." Protestoval Isegrím.
,,Ne, jsi přehlasovaný, Oheň je taky pro." Kývl hlavou Risatero na šťastného draka. Od narození trochu povyrostl. Byl teď velký jako nějaký zakrslý pinč.
,,Fajn. Rezignoval vztekle Isegrím a obrátil se na Foxe, který čekal až se dohádají na nedaleké větvi.
,,Jsme připraveni." Kývl na něj Isegrím. Fénix se vznesl a poté co se jej všichni
dotkli je přenesl na jakousi mýtinu.
,,Kde to jsme? Zeptal se Risatero.
,,Asi míli od Azkabanu v jakémsi lese." Odpověděl jim Albus Brumbál. Všichni se
jako na povel otočili. Za nimi stál Brumbál se Snapem po boku. Fox se od
nich odpoutal a přesunul se Brumbálovi na rameno.
,,To je dobré vědět. Nějaký nápad?"
,,Samozřejmě, že máme plán Blecku!" Znechuceně si ho přeměřil Snape. Risatero ho ignoroval.
,,Jak to vypadá?" Vpadl do toho Isegrím. Byli schopni se hádat hodiny.
,,Bledě, Voldemort si povolal temné stvoření na svou stranu." Sklesle je obeznámil se
situací ředitel školy čar a kouzel v Bradavicích.
,,Jak je to možné?" Nechápal Risatero. Dobře si pamatoval z Isegrímova vyprávění, že by měl temné tvory povolat až o něco později.
,,Nemám tušení. To není normální. To není možné, co se to tu sakra děje!?"
Klid Harry. Strachoval se Oheň, který jako jediný viděl do mladíkovy mysli. Byl velmi rozrušený a ostatní to nechápaly.
,,To není samo sebou."
No tak, uklidni se.
,,Ne Ohni, chci vědět co se tu děje. Nejdřív lovec, který se měl objevit později a teď? Předbíhají se události, kdo za tím stojí?" Isegrím byl tak naštvaný, že si nevšiml toho že mluví nahlas.
Ostatní se jen zmateně dívaly jeden na druhého. Ovšem Snape zachovával
svou tvář.
,,Děje se něco Harry?" Vytrhl všechny nadpozemsky krásný hlas. Patřil nádherné bytosti v černobílém plášti.
,,Rovnováha". Ozvalo se sborové povzdechnutí. Všichni už slyšeli o té mýtické postavě.
,,Jo děje, pošlete mě sem a pak? Co to znamená!?" Zuřil Harry.
,,To můj bratr je už netrpělivý a tak se rozhodl vše urychlit, našeptává teď Voldemortovi." Zněla klidná odpověď Rovnováhy.
,,A proč mu to říká?" Neovládl se Isegrím. Rovnováha se usmála, i
Risatero se usmál, jako jediný ze smrtelníků byl v obraze. Oheň mu právě
vše říkal.
,,Aby urychlil válku a mohl už pohostit ty zlé u sebe."
,,Co ho to sakra napadlo, takhle vše měnit."
,,Taky tě můžu pozvat k sobě Harry." Ozval se medový hlas. Vzápětí se objevila postava v černém plášti, která si sundala kápi. Všechny ovanula hrůza a studený pot jim vyrazil po těle.
Ďábel, muž krásných rysů s černými vlasy a ohnivýma očima. Isegrím naprázdno polkl, zahnal nepříjemný pocit a odpověděl.
,,Ne, vážím si tvého pozvání, ale musím odmítnout."
,,Škoda, ale jestli si to rozmyslíš, jsem ti k dispozici." Ďábelsky se usmál muž. Opět všem přeběhl mráz po zádech.
,,Nech ho bratře, je můj." Ozval se třetí hlas. I tento byl nadpozemsky krásný, patřil
muži v bílém zářícím plášti, byl druhému muži velice podobný jeho plášť však vypadal jakoby by z mlhy.
,,Zatím bratříčku, ale nebyla by to krásná podívaná? Tom a Harry, spolu, v peklíčku." Mlsně se usmál Ďábel s blaženým výrazem. ,,Musíš se snažit Harry." Obrátil se na něj muž.
Isegríma ovanul děs. To určitě, kdo ví, co by si na mě ten drahoušek připravil.
Pak přistoupil Dobro k Perunovi a pohladil ho po hlavě.
,,Jsem rád Harry, že jsi se o něj postaral." Usmál se na Isegríma stále hladíc pegase. Ten se před zraky všech začal měnit. Postupně ztrácel stříbrnou barvu, až před zraky všech stál nádherný mohutný statný hřebec. Dobro se usmál a obrátil se na
Isegríma.
,,Teď je vše na tobě chlapče."
,,Ano, po téhle bitvě máš týden abys zničil viteály, mám ještě jisté plány s ministerstvem. Vy Síriusi, uvažujte, jestli se nechcete seznámit s mým Kerberosem, možná byste si rozuměli." Mrkl na něj Ďábel a otočil se na Snape.
,,Ty mě velice mrzíš, ale můžeš se ještě rozhodnout, zato vy Brumbále jste pro mě téměř ztracen." Naposledy se úlisně usmál Ďábel a ve sloupu Ohně šířícím kolem sebe
beznaděj a strach zmizel.
Ostatním se ulevilo, ale to si s nimi loučilo i Dobro a Rovnováha, pak zmizeli.
,,Jdeme otočil se Brumbál a zamířil k Azkabanu. Harry se cestou proměnil v pegase a s Peruťem je následoval. Po chvíli dorazili.
Pod nimi stál děsivý hrad Azkaban a u jeho paty dvě armády proti sobě. Na jedné straně množství temných a děsivých stvoření ve společnosti zvrácených lidi, smrtijedů. Na druhé straně pár bistrozorů s Fénixovým řádem. Hned jak je spatřila, už se k nim hrnula profesorka Meckgonagalová.
,,Albusi, kde jste byli? Začali jsme si už dělat starosti."
,,Sehnali jsme pomoc Minervo."
,,Koho?"Zajímala se profesorka přeměny.
,,Tady. Ukázal za sebe ředitel a čekal na profesorčinu reakci patřící obou pegasům. Taky se velmi divil, když je viděl. Jakmile se profesorka vzpamatovala vedl je k čekajícímu řádu.
Ti se taky velice divili při pohledu na dva pegase po ředitelově
boku a také ovšem poznali i Risatera. Oheň přistál na Isegrímově hřbetu a čekal s ostatními. Pak se ozvali smrtijedi.
,,Vzdejte se, máte to marné, jsme v přesile." Fénixové mlčeli, čekali co udělá jejich vůdce Albus Brumbál. Ten však pouze kývl na pegase, kteří teď vystoupili z řad
dopředu.
Armádu zla při pohledu na tak čistá stvoření zachvátila panika a
někteří utekli.
,,Myslíte, že vás tito tvorové zachrání?" Smál se jim pro ně neznámý smrtijed. Voldemort patrně neposlal své nejvěrnější do boje. Fénixové opět mlčeli.
Isegrím kývl hlavou, Peruť ji pohodil v odpověď a společně se rozcválali vstříc armádě před sebou. Další temná stvoření utekla a smrtijedi začali po nich metat kletby. Fénixové jim chtěli jít na pomoc, ale Risatero je pohybem ruky zastavil. Bylo to na nich.
Isegrím s Peruťem cválali, až se zastavili na sto jardů před nimi. Tam se vzepjali, roztáhli svá obrovská křídla a začali společně tmavnout, mohutnět a oči jim plály. Další temní tvorové utekli a smrtijedy ovál děs. Fénixové jen zíraly, tohle nečekali.
Mezitím tvorové světla úplně zčernali. Nad hlavami všech přítomných se začala stahovat mračna a objevili se klikaté blesky. Pegasové s blesky nad hlavami se
nadechli a z pysků s výdechem jim vyšel stříbrný prach, který se rozprostřel mezi mozkomory.
Ti začali strašně kvílet, až si museli všichni zacpat uši. Takový nářek byl nesnesitelný. Pegasové na mozkomory poslali veškerou naději a lásku, jaké byli jako tvorové světla schopni. Působilo jim to nesmírnou bolest, až je to zevnitř roztrhlo.
Pak se blesky rozprostřely
kolem pegasů a vypálili na vyděšenou armádu. Temná stvořen padla
a zbytek zničila ohromná vlna energie. Bojiště zahalila tma, kterou
sem tam proťal nějaký blesk.
Když se vše utišilo spatřili fénixové nejprve dvě ležící zvířecí těla a pak rozdrcenou tisícovou armádu zla, kterou doprovázelo asi sto smrtijedů. Z nich to přežila jen hrstka, která se chystala vyčerpaná zvířata zahrnout zaklínadly.
Tomu zabránil Risatero, který se jako první probral z ohromení, přeceněn už cosi podobného viděl, i když slabšího. Vrhl se vpřed a společně z řádem je porazil.
Risatero si poté klekl mezi obě ležící zvířata a prohlížel je.
,,Budou v pořádku?" Otázal se Brumbál.
,,Jistě, jen je to příliš vyčerpalo a jak vidíte, nějaká kouzla smrtijedů je přecejen zasáhla." Smutně koukal na těžce oddechující pegase, na jejímž těle bylo vidět pár krvácejících ran.
,,Nebudete je léčit? Tázala se Meckgonagalová.
,,Ne, zvládnou to samy." A skutečně, rány se pegasům začaly zacelovat. Pak to tím větším škublo a začal se měnit, po chvíli na jeho místě ležel kouzelník v černém hábitu. Ten se s námahou posadil a rozhlížel se kolem sebe, až se zastavil u Risatera.
,,Isegrím." Ujelo Moodymu. Brumbál se usmál.
,,Vedli jste si skvěle, kdo ví jak bychom si poradili s tolika temnými tvory."
,,To nestálo za řeč." Mávl rukou Isegrím,
naklonil se na d Perutě a zkoumavě si jej prohlížel.
,,Jsi v pořádku?"
,,Ano Isegríme je mi dobře." Peruť vstal a pohodil hlavou až se mu jeho dlouhá
hříva zavlnila kolem krku. Isegrím s pomocí Risatera také vstal a pak se obrátil na Brumbála.
,,Očekávám vás zítra s profesorem v našem sídle, musíme projednat záležitost jistých sedmi věcí. Pošlu vám Ohně." Mrkl na něj a s Ohněm
všichni zmyzeli.
,,Viděli jste to?" Přistoupil k nim Rémus.
,,Ano."
,,A je vůbec něco takového možné Albusi, aby se člověk mohl přeměnit v pegase?"
,,Když jste to viděl Alastore, tak to patrně možné je." Potvrdil Brumbál, čímž
odpověděl všem ohromeným členům řádu.